Na otázku kdy vůbec začal prehistorický člověk vůně používat, je těžké odpovědět. O způsobu života lidí před 10 000 - 15 000 lety si můžeme dnes utvořit určité představy díky objevům v různých částech světa. V padesátých letech našeho století objevil Henri Lhotse jeskyní kresby v severosaharském pohoří Tassíli. Mezi nimi jsou i takové, které zobrazují ženy, mající namalované ve vlasech květy. Můžeme se tedy domnívat, že člověk v té době měl jisté estetické cítění. Z počátku byli používány pouze květiny, byliny, pryskyřice. Zanedlouho člověk zjistil, že pryskyřice a balzámy vydávají svou vůni dříve a ve větší míře, když byli vystaveny účinkům tepla " ohně " . Vonných rostlin a pryskyřic bylo vždycky méně než obyčejného dřeva, proto s nimi směli zacházet jen nejsilnější jedinci tehdejší primitivní lidské společnosti. Přírodní děje si náš prapředek neuměl vysvětlit. Proto veškeré jevy probíhající mimo jeho chápání přisuzoval nadpřirozeným silám - božstvům. Zcela pochopitelně usiloval o jejich přízeň a náklonnost. Náklonnost bohů se snažil získat tím nejcennějším co měl. Bohům byli obětovány nejkrásnější květy, nejlepší plody, ale také vonný dým některých pryskyřic a vzácných dřev. Tak postupně vzniklo první uvědomělé používání vonných rostlin. Parfumum  ( latinsky "dýmem" ) se stalo označením jednoho z nejcennějších přepychových výrobků světa.

Již téměř před 6 000 lety existovala v údolí Nilu poměrně vysoce rozvinutá, civilizovaná a organizovaná společnost. Bylo to za vlády egyptských faraónů. Z novější epochy egyptských dějin, z období Staré říše, kdy byla vystavěna Džóserova pyramida v Sakkáře jsou známy nálezy alabastrových dóz a flakónů na posvátné masti a oleje. Masti a oleje připravovali kněží. Dá-li se zde použít termín parfumer, pak nejstaršími parfumery byli chrámoví kněží ve starém Egyptě. Život královského dvora oplýval na tehdejší dobu luxusem a nádherou. Faraón byl roven bohu a jako takový byl i uctíván. Z této epochy je známa legendární královna Nefertiijti a její manžel Achnaton. Přípravy vonných olejů a mastí byly považovány za tajemné umění a byly vysoce ceněny. Vonnými mastmi byli natíráni faraónové při slavnostních korunovacích i vysocí kněží při uvádění do úřadu. Příjemné vlastnosti a přednosti vonných olejů a mastí dovedly ocenit a rafinovaně využít i dámy ze vznešené egyptské společnosti. Vzhledem k horkému podnebí byl již tehdy značně rozšířen zvyk koupání a po něm natírání těla vonnými mastmi. Tento obyčej později převzali Řekové a až do téměř přehnaného kultu je dovedli Římané, ti jako první začali používat skleněné flakóny. Vůně nanášeli nikoliv pouze na tělo, ale i do vlasů, na oděv, na lůžko. A samozřejmě i ti co s nimi lože sdíleli, jakož i oblíbení otroci či koně. Vůni neunikli ani chrámy, stany, přístřešky či nosítka. Navoněna bývala i plachtový. Později ve středověké Evropě vznikla móda parfémování rukavic, ta se rychle rozšířila. Společně s parfémem se na kůži rukavic mohli aplikovat i jedy. Často se uvádí, že Kateřina Medicejská nechala otrávit navarskou protestantskou královnu Jeanne d´Albret tak, že jí darem poslala otrávené rukavice. V době vlády Ludvíka XV. dosáhla obliba vůní a parfémů ve Francii vrcholu. Král se proslavil tím, že svůj parfém měnil každou hodinu. A na každou vůni měl zvláštní flakón. Právě v této době se objevila první kolínská voda.

Všeobecně platí, že váš pocit vůně ustane po několika minutách. Váš nos se otupí a vy již svou vůni nevnímáte, ale ona tu je. Navíc se od ní nemůžete vzdálit, proto jste ji začali používat. Vám se může zdát, že se vaše vůně vytratila, ale ne ostatním lidem.

Chemické procesy probíhající v těle některých lidí působí na rychlejší vypařování vůně z pokožky. Důvodem může být hned několik následujících příčin :

Chemické tělesné procesy
Suchá pokožka
Změna dietního režimu
Kořeněná strava
Antikoncepční tabletky, léky, antibiotika a těhotenství
Častější cvičení a pocení
Kouření

Proto, aby vaše vůně vydržela co nejdéle je třeba vůně vrstvit. Aplikace vůně v několika vrstvách vám zajistí déle trvalejší účinek. Používání kosmetických přípravků se stejnou parfemací lze nanést na pokožku v několika vrstvách a tím působení vůně prodloužíme.

Pod sprchou
-	sprchové želé, nebo tekuté mýdlo

Po sprše
-	deodorant - se aplikuje na tělo
-	tělové mléko, nebo tělový krém - se natírají na tělo
-	toaletní voda - ta se aplikuje pouze na oblečení, nebo parfémová voda - ta se aplikuje na oblečení i
	na tělo
-	parfém - se nanáší na místa kde nám tepe krev to je za ušní boltce, do loketních jamek, na zápěstí,
	do podkoleních jamek
-	tělový pudr - aplikujeme na tělo

Pár malých triků pro dámy : Toaletní vody a parfémované vody můžeme rafinovaně použít na lem sukně, do podprsenky, do vlasů, nastříkat na punčošky či do šátku. Vůně se pak za vámi krásně ponese při každém vašem pohybu.