Ženšen a sibiřský ženšen

(Panax ginseng, Eleutherococcus senticosus)
též ginseng, ženšen, žen-šen, všehoj, sibiřský ženšen, eleuterokok, všehojovec

Eleutherococcus senticosus

Tchaj Wan, Tajpej (červen 2012):

S odstupem několika let mohu zhodnotit že jsem v mém předsevzetí zaobstarat tinkturu z Ruska selhal. Můj ruský kontakt Vaľera co mi kdysi dělal průvodce po Blagoveščensku se již neozval. Pro zájemce můžu proto pouze doporučit řídit se při sháněni ženšenu návodem, či chcete-li radami pro nákup ženšenu a dalších adaptogenů, které jsem sepsal. Doporučuji kupovat drogu (tedy sušené části rostlin), takže můžete zrakem posoudit co si kupujete (to lze např. v prodejně adaptogenů Ariadne.cz). Tinktury, čaje, sirupy atd. si když tak připravte sami podle návodů a receptů, které naleznete zde.

Tchaj Wan, Tajpej (červen 2008):

1) Tato stránka je převážně historická, i když ještě pořád informativní. Hodně diskusních přízpěvků se zde týkalo toho jak ženšen sehnat. Jelikož na Tchajwanu kde teď jsem je ženšen (tedy Panax ginseng) k dostání v tradičních lékárnách, staví mě tato okolnost v očích mých známých do role dodavatele (ne žebych snad uměl čínsky, to jen Tchajwanci jsou lepší v angličtině).

2) Zbylé komentáře a otázky týkající se účinků, osobních zkušeností a metod přípravy jsou příliš různorodé pro krátkou odpověď. Tahle stránka již nebude dále vylepšována. Odpovědět na položené otázky bych se pokusil na svých nových stránkách Adaptogeny.cz, kde také velký prostor věnuji podrobnému popisu ženšenu a jeho adaptogenním a léčivým účinkům.

adaptogeny.cz

3) ramboxb7 zde nabízel tzv. korejský červený ženšen. Korejský ženšen je světovým fenoménem už jen masivností své reklamní kampaně, zde na Tchajwanu jezdí autobusy pokryté reklamou na "insam", pro naše kraje ho nabízí tuším i nějaký slovenský website. Korejský ženšen také patří k druhu Panax ginseng a i on se pěstuje plantážově, Korejci ale tvrdí že nějak nadstandardně a podle toho nastavují i cenu. Zatím jsem oprávněnost jejich prohlášení nestudoval, takže nemohu soudit. Korejským ženšenem se budu víc zabývat časem.

Praha (říjen 2004):

Základní fakta o ženšenu

S ženšenem jsem se seznámil v průběhu mé cesty na Dálný Východ když jsem si při cestě vlakem po Bajkalsko-amurské magistrále četl průvodce Lonely Planet, svazek Čína (v angličtině), kde se na s. 475 píše:"S vlastnostmi považovanými ve většině světa téměř za mystické, ženšen se v Číně používá k léčebným účelům více než 2000 let. I když se tento rozvětvený kořen nachází a pěstuje po celé Číně, severský ženšen z Mandžuska se považuje za nejkvalitnější. Ženšen patří do 'čchi' kategorie rostlin které se používají na posílení a regeneraci orgánů a tkání. V průběhu historie se popularita i užití ženšenu rozšiřovala. S ženšenem se nejčastěji setkáte ve formě medicinálního čaje proti kašli a bolestem v krku, avšak jeho užití jde mnohem dále: únava, rekonvalescence, celková slabost, nedostatek energie, stres, oslabená imunita, chronické nemoci ... na jakoukoliv nemoc si vzpomenete, není nepravděpodobné že lékem bude ženšen. Kousek kořene se dává žvýkat ženám při porodu a nemocným na smrtelném loži ve víře že moc ženšenu dodá jejich tělu energii. Ženšen se nepodává lidem s těžkou horečkou nebo infekcí protože jeho povzbuzující účinek by prý dodal více síly nemoci než nemocnému. Pro skeptiky, vědecký výzkum prokázal pozitivní účinky ženšenu, ačkoliv jak přesně to ženšen dělá zůstává tak trochu záhadou. Západní věda si pro něj vytvořila vlastní kategorii: 'adaptogény'. Adaptogény ovlivňují způsob jak tělní hormony a nervy reagují na podněty okolí. Tímto způsobem ženšen zvyšuje vaši schopnost přizpůsobit se a přežít těžké podmínky - možná dobrý tip pro cestování po Číně". konec citace

Mohu potvrdit že cestování po Číně je skutečně velice stresující záležitost, ale jakmile přijde na "tělní energie", řadím se k těm skeptikům. Ne že bych zase odmítal tradiční, řekl bych "středověké" magické poznatky a praktiky, ale dneska se do tohoto řemesla plete tolik lidí kterým se nepodařilo zaměstnat ve vládních úřadech, že jej téměř úplně zdiskreditovali. Ač jsem vystudoval biologii, nebo právě proto, nejsem zastáncem užívání léků bez vážné nemoci a mám své pochybnosti i o bylinných prostředcích (více o mém názoru na léčiva). Z výše uvedeného odstavečku z Lonely Planet jsem si udělal předsudek že ženšen je zřejmě slabé roborans opředené mýty a chtěl jsem ho vyzkoušet spíše jen jako turistickou atrakci v rámci dovolené než jako lék na něco konkrétního. Musím říci že se mi v ho v Číně nepodařilo koupit, protože tam vám jako cizinci všechno dvakrát zdražují a kdyby jste přišli do lékárny kde si nemůžete přečíst názvy ani ceny léků, personál nerozumí ani slovo anglicky a ještě se na vás šklebí, taky byste to taky asi raději vzdali. Až při cestě zpátky, v Rusku na Dálném Východě jsem za pomoci jednoho známého sehnal tinkturu Sibiřského ženšenu, ke které byl přibalen letáček s těmito informacemi: Medicinální letáček tinktury sibiřského ženšenu

Dle vzoru dávných lékařů-výzkumníků jsem tinkturu zkoušel přímo na sobě. Měla příjemnou kořenovou vůni i chuť, chutnala výtečně v pivu i ve vodce, dala se pít i v čaji a v ovocné šťávě. V kávě se dá pít taky, ale kazíte tím chuť kávy i ženšenu. Nakonec jsem ji vyzkoušel i v čisté vodě ve které překvapivě také chutná. Chuť ženšenu je ohromně aromatická a velmi typická - stačí několik kapek abyste ženšen bezpečně poznali v čemkoliv kromě zeleninové šťávy. Nejvíce mě ale zaujal pocit že se pak cítím lépe, jsem méně unavený a svěžejší. Neopíjím se často, ale po vodce kterou jsem s Rusy byl nucen ve velkém množství konzumovat a do které jsem v prorockém hnutí mysli přidal ženšen se u mne téměř nedostavila kocovina. Dále jsem počas celé cesty zpátky (týden ve vlaku) neonemocněl navzdory tomu že všichni kolem mně kýchali a kašlali jak jen stačili. Zaujalo mě to natolik, že jsem se rozhodl zjistit si co je vlastně ten ženšen zač a podívat se jak to vlastně s těmi adaptogény je. Moje úsilí přineslo následující výsledky:

Existuje ne jeden, ale mnoho druhů ženšenu (v minulé verzi tohoto článku jsem psal 8, ale je jich podstatně více, jak Panax tak Eleutherococcus, a oni to ti taxonomové pořád mění tak teď už budu psát jen "mnoho") patřících do čeledi Aralkovitých (Araliaceae) stejně jako náš břečťan. Pokud se mluví o ženšeni korejském, čínském nebo asijském, myslí se tím droga Panax ginseng. Americký ženšen patří k druhu Panax quinquefolius, zatímco ženšen sibiřský označuje druh Eleutherococcus senticosus. Tradiční čínská medicína je velice přesně rozlišuje a za "ženšen" považuje jenom ženšen pravý, avšak mimo Čínu se druhy ženšenu v praxi běžně zaměňují:

Panax Ginseng rootČím dále častěji se ozývají hlasy aby se "sibiřský ženšen", na který se na této stránce především soustřeďuji, vůbec neoznačoval jako ženšen (1), paskvily jako "všehojovec" nebo "eleuterokok" se mi ale také nelíbí (není mi jasné který z názvů je vlastně oficiální). Když se v důsledku intenzivního sběru začali zásoby divoce rostoucího ženšenu v Asii ztenčovat, stoupla poptávka po americkém ženšenu který roste divoce v USA a Kanadě. Ženšen se také začal ve stoupající míře pěstovat. Skutečně kvalitní ženšen lze vypěstovat jenom v tzv. "simulovaném divokém prostředí", což je požadavek nesrovnale striktnější nežli pouhé "organické zemědělství". Semena se musí vysévat na stinném místě listnatého lesa a rostlině se nesmí nijak pomáhat, chemicky (hnojení, pesticidy) ani mechanicky (třeba pletím, zalévaním, okopáváním, síťkami apod.). V praxi se ale ženšen takhle důsledně pěstuje jen zřídka. Poptávka po ženšeni je tak mohutná, že pěstovatelé jsou ochotni obětovat všechno kvantitě. Zakládají se ženšenové plantáže, kde se rostlina pěstuje v podstatě polnohospodářským způsobem, tedy včetně hnojení, pesticidů a všech dalších možných prostředků ke zvýšení výnosů. Zástin se vytváří uměle pomocí stříšek, pro ženšenová pole zcela typických. V těchto podmínkách se pěstovatelům daří ženšen donutit k podstatně rychlejšímu růstu, plodit začíná už čtvrtým rokem a prakticky nikdy se nesbírá později než ve věku 6 let. Ženšen není ale na hromadnou kultivaci zvyklý a na plantážích trpí často katastrofálními epidemiemi. Rostlina se v přírodě dožívá přes 50 let, běžné jsou kořeny 20 i více let staré. Hmotnost kořenu je úměrná věku, není však nijak velká, většinou jsou to maximálně desítky, u těch nejstarších výjimečně stovky gramů. Jeden gram divokého ženšenu se prodává za něco kolem 30 USD, není tedy divu že mu v přírodě dnes hrozí vyhubení nelegálním sběrem. Extra staré kořeny se draží vcelku, ceny se šplhají do řádů stovek tisíc USD, kupci jsou téměř vždy bohatí Asiaté. Rusové říkají že najít starý kořen ženšenu je jako najít valoun zlata. Faktorem ovlivňujícím cenu je i tvar kořenu - je tím cennější čím více připomíná lidskou postavu.

Tradiční použití ženšenu

Co se týče tradičního užití, lze jen souhlasit s popisem z Lonely Planet (viz výše). Dále se ženšen též doporučuje na povzbuzení sexuální apetence a potence, připisují se mu protirakovinné účinky a moderněji též pozitivní vliv na tzv. "dojezd" při užívání omamných látek. K magickým vlastnostem chci poznamenat, ač to nevím jistě, že význam "čchi" kategorie rostlin se snad kryje se skupinou rostlin známou v evropské tradici, které se vyznačují rozvětveným kořenem někdy podobným lidské postavě. Sám si pamatuji rodinné vyprávění jak bylinkářka vyléčila mého dědečka kúrou, zahrnující koupele ve strouhaném kořenu obyčejného posedu o kterém řekla že nám prý roste na zahrádce u plotu, s podmínkou že ten kořen musí připomínat malé dítě. Čínské označení "ženšen" vlastně také znamená něco jako "člověčí kořen". Podle nauky o podobnosti se léčivé vlastnosti rostlin projevují v jejich tvaru, např. skvrnité listy plicníku připomínají plíce a tak naznačují že rostlina je dobrá na plíce nebo listy které jsou např. srdčité nebo mají tvar ledviny naznačují léčivé účinky pro takto indikované orgány. Kořeny které připomínají lidskou postavu pak působí celkově na lidské tělo a těší se zvláštní úctě. Nejproslulejší z těchto kořenů je mandragora (jen si vzpomeňte např. na Harryho Pottera), kterou ženšen prý může nahradit. Tyto kořeny se nosí k přivolání lásky, krásy, peněz, ochraně zdraví a sexuální potence. Pálení ženšenu odhání zlé duchy, ruší uřknutí a kletby. Kořen ženšenu vyplní vaše přání pokud jej uchopíte, své přání si intenzivně představíte nebo na kořen vyryjete a poté hodíte do tekoucí vody (rozumí se že pravou rukou od sebe a bez ohlížení).

Vědecký pohled na ženšen

Prohlášení o magických vlastnostech ženšenu jsou natolik odvážná, že je vůbec nelze zpochybňovat. Klasické medicinální účinky ovšem zpochybňovat lze, což se také děje. V dalším textu se vám snažím zprostředkovat vědecký pohled na ženšen (z perspektivy roku 2004 - tato stránka se již nedoplňuje), který jsem získal studiem literatury, jak to běžně dělávám u jiných vědeckých problémů. Nejsem jediný kdo se o to snažil. Např. výzkumníci z University of Exeter (5) systematicky prostudovali všechny dostupné práce zabývající se medicinálními účinky ženšenového extraktu, z nichž 16 vyhodnotili jako vědecky rigorózních, z nichž dále prý žádná nepodává vědecky přesvědčivý důkaz o pozitivním vlivu ženšenového extraktu na fyzickou nebo psychickou výkonnost člověka. I v jiných přehledných publikacích jsou závěry o významu ženšenu pro humánní medicínu opatrné (7), (9), (10). Problém ženšenu je ten, že není lékem na nějakou konkrétní nemoc a onen "pozitivní vliv na člověka" je pro vědce poměrně těžké vůbec definovat, což je nutnou podmínkou jakéhokoliv rigorózního průkazu. Původní termín adaptogén, který byl ražen vědci v Sovětském svazu koncem 50. let s úmyslem zahrnout do něj všechny "pozitivní vlastnosti" ženšenu, nevnesl do věci bohužel žádné světlo - jenom uklidil nepořádek do hezky znějící škatulky. V (1) je navrhováno termín "adaptogén" vůbec opustit.

Dá se tedy říci že z pohledu současné vědy je celkový pozitivní účinek ženšenu na organizmus neprůkazný. Máme ale pádné důvody abychom nad ženšenem zatím nelámali vědeckou hůl. Obsahuje totiž spoustu specifických látek (označovaných jako ginsenosidy u rodu Panax a jako eleutherosidy u rodu Eleutherococcus), kterých farmakologické účinky jednotlivě již průkazné jsou (12). Ruský přehled (1), který klade důraz na působení ženšenu jako antioxidantu, uvádí že z obsahových látek sibiřského ženšenu při pokusech na zvířatech a tkáňových kulturách šest prokázalo antioxidační působení, čtyři protinádorové účinky, dvě imunostimulační účinky, jedna působila žlučopudně, jedna stabilizovala hladinu inzulinu, jedna měla radioprotektivní vlastnosti, jedna působila protizánětlivě a proti horečce a konečně jedna byla účinná jako bakteriostatikum. Některé látky vykazovaly více než jeden účinek a některé účinky stejného druhu byly vyvolávány různými chemicky nepříbuznými látkami. Dle (2) bylo zkoumáním lihového extraktu (tinktury) sibiřského ženšenu zjištěno jeho působení proti množení RNA virů způsobujícím nemoci dýchacích cest (HRV (human rhinovirus), RSV (respiratory syncytial virus) a chřipka A (influenza A)) v buněčné kultuře, přičemž extrakt byl neúčinný proti DNA virům (Adeno 5 (adenovirus), HSV 1 (herpes simplex virus)). Byli také zkoumány účinky lihového extraktu na produkci interleukínů v celokrevních kulturách (3) přičemž se ukázalo relativné složité imunomodulační působení. Vidíme tedy že jesto v ženšeni dostatek látek které by mohly vysvětlovat nejrůznější blahodárné vlivy, pokud nějaké má. Není ale snadné z nich usuzovat na celkové medicinální vlastnosti. Např. v rozporu s in vitro prokázaným imunomodulačním působením, denní užívání tinktury P. ginseng a E. senticosus nemělo u sportovců žádný vliv na hormonální a imunitní charakteristiky krve, kromě slabého zvýšení kortizolu (což je indikátor stresové reakce) u sibiřského ženšenu. Názor že účinky ženšenu jsou klinicky neprůkazné ale zdaleka nesdílejí všichni. Elektroencefalografické záznamy britských vědců (14) ukazují že u lidí ženšen snižuje reakční dobu na zvukové podněty, a to více než Ginkgo biloba. Indičtí výzkumníci (6) dávali zase ženšen myším a snažili se zjistit jeho neuropsychologický profil, přičemž nalezli hypertermní účinek, stabilizující vliv na změny telesné teploty vyvolané podávaním některých farmak, účinek snižující agresivitu, antikoncepční účinek, účinek snižující vnímaní bolesti, interakci s amfetamínem a snížení vedlejších účinků a mortality při podávání amfetamínu. Čínští lékaři (4) tvrdí, že konkrétně injekčně podávaný sibiřský ženšen je lékem u pacientů s koronárním onemocněním srdce a myokarditídou. Dle (13) z Ilinois Univ. americký ženšen zvyšuje množství souloží a ejakulací u zkoumaných potkaních samců. Italští výzkumníci (10) se také soustředili na užití ženšenu jako afrodiziaka a zdůrazňují jeho účinek na hypotalamicko-hypofyzární ose. Na hypotalamu jsem sám kdysi dělal, tak jsem se díval jestli již byl vliv ženšenu na hypotalamus blíže zkoumán a došel jsem k závěru že existuje jenom jedna japonská práce z roku 1995 (11), uvádějící inhibiční efekt ginsenozidu Rg1 u potkanů na horečnatý stav způsobený periferní infuzí interleukinu 1 působícího přes aktivaci prostaglandinu PGE2 v hypotalamu.

Závěr

Je více než jasné že tuhle stránku nelze srovnávat se skutečnými vědeckými review, které musí být podstatně delší, sušší, pisatelé musí číst více než abstrakty většiny článků které citují :-), ale především jej musí schválit komitét z nějakého vědeckého časopisu. Nechci dále pokračovat ve výčtu vědecky podložených farmakologických vlastností. Vážnější negativní účinky lze prakticky vyloučit (10) a proto je nejlepší ženšen přímo vyzkoušet když k tomu máme příležitost. Co se týče mých vlastních dobrých zkušeností, nemohu vyloučit psychologický efekt. Tento efekt (též placebo efekt) označuje prokazatelné objektivní zlepšení zdravotního stavu při užívání přípravku, který je v daném případě prokazatelně neúčinný, avšak pacient věří jeho účinku. Zajímavé je právě to, že zde dochází ke zlepšení objektivních zdravotních ukazatelů (tedy ke skutečnému uzdravení způsobeném vírou pacienta), ne o zlepšení spokojenosti pacienta s jeho zdravotním stavem. Placebo efekt lze vyvolat u většiny lidí a lze jej dokonce chemicky blokovat (tuším blokátory endorfínů, např. naloxonem17). Pokusy s placebo efektem se provádějí tak, že se skupině pacientů řekněme s migrénou dají neúčinné bílé tablety vydávané za analgetikum a tato skupina se pak srovnává s pacienty, kteří dostali skutečné analgetikum. Jelikož v lékárnách nelze prodávat falešná analgetika, k praktickému klinickému vyvolání placebo efektu (který nemoc skutečně léčí!) si nelze představit vhodnějšího prostředku než mýtického a prokazatelně neškodného ženšenu, zvlášť pokud jej pacient vyžaduje. Lze si lehce domyslet že "neurastenické" indikace na výšeuvedeném letáčku tinktury v lékařské hantýrce poukazují právě k tomuto efektu. Možná je tohle tak trochu placebo spoiler :-), který vám bere jistotu že objektivní účinky ženšenu které možná pocítíte jsou skutečně způsobeny ženšenem, ale když jste tenhle článek dočetli až sem, zasloužíte si abych Vás nakazil svou nedůvěrou - nechci totiž abyste si oblíbili ženšen jen kvůli pověrám kterými je opředen. Ať je to jakkoliv, je jisté že těch několik lahviček které jsem po příjezdu z Dálného Východu rozdal známým jako dárky způsobilo značnou poptávku po dalších dávkách. Místo teorie se tedy v současnosti věnuji praktickému zaobstarání dalších vzorků tinktury z Ruska.

Kdybyste chtěli ženšen zkoušet na sobě, je dobré se držet následujících pravidel:

Dostupnost ženšenu

Větší lékárny obvykle mají několik ženšenových přípravků skladem, prodává se ale dost draze. Vždy si přečtěte obal a příbalový leták a věnujte pozornost tomu, který druh ženšenu a v jakém množství vlastně získáte. Internetovým prodejem se obírá jeden zajímavý článek publikovaný Katedrou farmakoepidemiologie a farmakoekonomie Harvard Medical School (15), který zkoumal 443 internetových stránek, z nichž 76% byly stránky prodejní, namnoze šířící pověry. Co do kvality komerčně prodávaného ženšenu, studiem 25 přípravků prodávaných v USA (16) se zjistilo že přípravky jsou sice označovány správně druhovým názvem rostliny a nedochází k falšování drogy jinými přípravky, skutečné koncentrace se však signifikantně liší od údajů na obalu a mezi výrobky je značná variabilita obsahových látek (u ginsenozidů 15, resp. 36 násobná variabilita koncentrace pro kapsle, resp. tekuté přípravky, u eleuterozidů 43, resp. 200 násobná variabilita pro kapsle, resp. tekuté přípravky). U nás taková studie provedena nebyla, ale myslím že tyto výsledky lze na naše prostředí dost spolehlivě extrapolovat - t.j. zdravý rozum a zdravá nedůvěra jsou při nákupu ženšenu i v lékárnách rozhodně na místě.

Názory a přípomínky uvítám na na můj email.

Použitá literatura:

  1. Davydov M, Krikorian AD: Eleutherococcus senticosus (Rupr. & Maxim.) Maxim. (Araliaceae) as an adaptogen: a closer look.; J Ethnopharmacol 2000 Oct;72(3):345-93
  2. Glatthaar-Saalmuller B, Sacher F, Esperester A: Antiviral activity of an extract derived from roots of Eleutherococcus senticosus.; Antiviral Res. 2001 Jun; 50(3):223-8.
  3. Schmolz MW, Sacher F, Aicher B: The synthesis of Rantes, G-CSF, IL-4, IL-5, IL-6, IL-12 and IL-13 in human whole-blood cultures is modulated by an extract from Eleutherococcus senticosus L. roots.; Phytother Res. 2001 May;15(3):268-70.
  4. Shang SY, Ma YS, Wang SS: Effect of eleutherosides on ventricular late potential with coronary heart disease and myocarditis.; Zhong Xi Yi Jie He Za Zhi. 1991 May;11(5):280-1, 261.
  5. Vogler BK, Pittler MH, Ernst E: The efficacy of ginseng. A systematic review of randomised clinical trials.; Eur J Clin Pharmacol. 1999 Oct; 55(8): 567-75.
  6. Mitra SK, Chakraborti A, Bhattacharya SK: Neuropharmacological studies on Panax ginseng.; Indian J Exp Biol. 1996 Jan;34(1):41-7.
  7. Shin HR, Kim JY, Yun TK, Morgan G, Vainio H: The cancer-preventive potential of Panax ginseng: a review of human and experimental evidence.; Cancer Causes Control. 2000 Jul; 11(6): 565-76.
  8. Bahrke MS, Morgan WP: Evaluation of the ergogenic properties of ginseng.; Sports Med. 1994 Oct; 18(4): 229-48.
  9. Bahrke MS, Morgan WP: Evaluation of the ergogenic properties of ginseng: an update.; Sports Med. 2000 Feb; 29(2): 113-33.
  10. Nocerino E, Amato M, Izzo AA: The aphrodisiac and adaptogenic properties of ginseng.; Fitoterapia. 2000 Aug; 71 Suppl 1: S1-5.
  11. Sakata T, Kang M, Kurokawa M, Yoshimatsu H: Hypothalamic neuronal histamine modulates adaptive behavior and thermogenesis in response to endogenous pyrogen.; Obes Res. 1995 Dec; 3 Suppl 5: 707S-712S.
  12. Attele AS, Wu JA, Yuan CS: Ginseng pharmacology: multiple constituents and multiple actions.; Biochem Pharmacol. 1999 Dec 1; 58(11): 1685-93.
  13. Murphy LL, Cadena RS, Chavez D, Ferraro JS: Effect of American ginseng (Panax quinquefolium) on male copulatory behavior in the rat.; Physiol Behav. 1998 Jun 15; 64(4): 445-50.
  14. Kennedy DO, Scholey AB, Drewery L, Marsh VR, Moore B, Ashton H: Electroencephalograph effects of single doses of Ginkgo biloba and Panax ginseng in healthy young volunteers.; Pharmacol Biochem Behav. 2003 Jun; 75(3): 701-9.
  15. Morris CA, Avorn J: Internet marketing of herbal products.; JAMA. 2003 Sep 17;290(11):1505-9.
  16. Harkey MR, Henderson GL, Gershwin ME, Stern JS, Hackman RM: Variability in commercial ginseng products: an analysis of 25 preparations.; Am J Clin Nutr. 2001 Jun;73(6):1101-6.
  17. Grevert P, Albert LH, Goldstein A: Partial antagonism of placebo analgesia by naloxone.; Pain 1983 Jun;16(2):129-43.